Velká většina žen již od konce puberty touží po dětech. Těší se na to, jak se na ni jednoho krásného dne usměje štěstí, otěhotní a bude se moci začít připravovat na roli nastávající maminky. S těhotenství se však pojí také mnoho rizik. Jedním z nich je mimoděložní těhotenství.
Co je to mimoděložní těhotenství?
Mimoděložní těhotenství je samo o sobě celkem podobné normálnímu těhotenství. Problém je však v bezpečnosti. Při běžném otěhotnění dojde k oplodnění vajíčka ve vejcovodu, odkud budoucí plod doputuje do dělohy, kde se usídlí ve sliznici. Během mimoděložního těhotenství se však vajíčko usadí ještě předtím, než dorazí do dělohy. Plod který je uhnízděn mimo dělohu ohrožuje život nastávající maminky, neboť “pojídá” orgán, v jehož blízkosti došlo k uhnízdění. Pokud totiž plod není umístěn v děloze, nedostává se mu potřebného přísunu živin a je tedy odkázán zajistit si obživu sám.
Kde se plod uhnízdí, když ne v děloze?
Pokud dojde k mimoděložnímu těhotenství, bývá vajíčko ve většině případů usazeno ve vejcovodu. Druhé místo, kde se oplodněné vajíčko může usadit, aby došlo k mimoděložnímu těhotenství, jsou samotné vaječníky. Nejméně často se pak plod může také usídlit v dutině břišní.
K usazení mimo dělohu dochází nejčastěji proto, že má žena vrozeně dlouhé a málo pohyblivé vejcovody.
Jaké jsou rizikové faktory mimoděložního těhotenství?
Počet mimoděložních těhotenství v posledních letech výrazně stoupá. V současné době těhotenství, která se začínají vyvíjet mimo dělohu, představují zhruba 2% všech gravidit. Nejčastěji k tomuto otěhotnění dochází u žen, které otěhotní poprvé. Riziko se zvyšuje také opakovaným proděláním zánětu vejcovodu nebo užíváním jednosložkové (obsahující pouze progesteron) antikoncepce. Příčinou mimoděložního otěhotnění může být někdy také selhání nitroděložního tělíska, umělé oplodnění nebo endometrioza.
Co je to endometrioza?
Pod pojmem endometrioza se skrývá nemoc, kdy se výstelka dělohy dostane pryč z děložního prostoru. Často se dostává právě do vejcovodu, ve kterém se na základě této nemoci usídlí oplodněné vajíčko a rozvine se tak mimoděložní těhotenství umístěné právě ve vejcovodu.
Je mimoděložní těhotenství nebezpečné?
Děloha je jediným orgánem, který je připraven na vývoj dítěte. Pokud tedy dojde k mimoděložnímu těhotenství, nenachází se plod v prostředí, které není pro jeho vývoj optimální. Plodu se při umístění mimo dělohu nedostává dostatečné množství živin, a proto těhotenství samo odumírá, následně je samovolně vypuzeno. Pokud těhotenství zanikne touto relativně přirozenou cestou, žena stav obvykle ani nepostřehne.
V případě, že však k zániku nedojde a plod dále roste, začíná být pro ženu těhotenství velmi nebezpečné. Například v případě, že se plod usadí ve vejcovodu a tělo ženy jej samo o sobě nevypudí, dojde k vážným komplikacím. Jelikož je vejcovod relativně tenký, rostoucí plod jej roztahuje, dokud to vejcovod vydrží. Zhruba 4 týdny po oplodnění však začne zárodek prorůstat skrz vejcovod a způsobí tak krvácení. Pokud se těhotenství nepřeruší, může vejcovod dokonce prasknout. V tu chvíli se krev rozlije po celém břiše a dojde k otravě krve.
Jak mimoděložní těhotenství probíhá?
Mimoděložní těhotenství se v prvních dnech tváří stejně jako běžné těhotenství, které probíhá uvnitř dělohy. Stejně jako u nitroděložního těhotenství proběhne vynechání menstruace. Těhotenský test bude taktéž pozitivní. Pak ale přijdou problémy.
Jaké jsou příznaky mimoděložního těhotenství?
Jedním z prvních příznaků, kdy je na čase zvážit návštěvu lékaře, jsou křeče v podbřišku a slabé krvácení. Tyto bolesti vznikají nejčastěji při poškození vejcovodu a s tím spojeným krvácením do dutiny břišní. K těmto problémům dochází ve většině případů během několika týdnů od vynechání menstruace. Bolesti v podbřišku (většinou pouze na jedné straně) se postupně stupňují a krvácení může ženě způsobit i anémii (tzn. chudokrevnost).
Krvácení do dutiny břišní, k němuž dojde na základě poškození či porušení stěny vejcovodu je často provázeno nevolnostmi, slabostí, pocity na omdlení nebo ztrátou vědomí. Pokud dojde k prasknutí vejcovodu, žena ucítí v podbřišku náhlou silnou bolest, která se bude postupně stupňovat. Vzhledem k tomu, že dochází k vnitřnímu krvácení, žena postupně začne ztrácet tlak a puls. Nejdůležitější je, aby došlo k urychlenému převozu do nemocnice. Následky ztráty velkého množství krve by jinak mohly být fatální.
Jak předejít fatálním následkům a krutým bolestem?
Nezávisle na tom, zda se ženy týká některý z rizikových faktorů či nikoli, měla by každá budoucí maminka ihned po té, co jí vyjde pozitivní těhotenský test, navštívit svého gynekologa. Ten pomocí ultrazvuku během několika minut zjistí, zda se oplodněné vajíčko usadilo tam, kde mělo, a zda nastávající maminka i s budoucím potomkem není v jakémkoli zdravotním nebezpečí. Lékař často pro utvrzení odebírá také ženě krev. Z té následně zjistí hladinu hormonu, čímž se potvrdí, zda je plod opravdu usazen v děloze.
Jaké jsou možnosti léčby mimoděložního těhotenství?
Pokud lékaři potvrdí u ženy mimoděložní těhotenství, dojde k okamžité hospitalizaci a zahájení léčby. Žena spolu s lékařským personálem má hned několik možností jak postupovat.
Na území České republiky se nejčastěji volí metoda chirurgického odstranění vejcovodu. Operace nejčastěji probíhá laparoskopicky, pokud však dojde k většímu porušení vejcovodu, je třeba provést rozsáhlou břišní operaci. K odstranění vejcovodu však žena (pokud není její stav akutní) musí dát lékařům písemný souhlas. Pokud dojde k odstranění vejcovodu, probíhá léčba i rekonvalescence relativně rychle. Problém ale je, že žena přichází o jeden vejcovod, čímž možnost dalšího přirozeného otěhotnění klesá o polovinu.
V případě, že má žena pouze jeden vejcovod, rozhodnou se lékaři ve většině případů pro naříznutí vejcovodu a odstranění vajíčka. Bohužel se tato metoda pojí s rizikem, že žena stejně po operaci o vejcovod přijde a navíc často nastávají pooperační komplikace.
Pokud se na mimoděložní těhotenství přijde brzy, je možné pokusit se oplodněné vajíčko z vejcovodu vytlačit. Při využití této metody (odborně zvané Milking out) však hrozí prasknutí vejcovodu.
Pokud se žena rozhodne, že nechce jít na operaci, má možnost poptávat takzvanou neinvazivní metodu, při níž jí bude podána jedna dávka Metotrexátu, tedy látky, která brání růstu buněk. Po podání látky dojde k odumření plodového vejce, které je následně vyplaveno z vejcovodu (někdy se vstřebá). Pro využití této metody však žena musí splnit některá kritéria a po zákroku je třeba, aby byla pacientka ještě nějakou dobu pod lékařským dohledem.
Pokud žena nesplní podmínky pro využití neinvazivní metody a operaci z jakéhokoli důvodu striktně odmítá (popřípadě její zdravotní stav nepovoluje operaci), je možné zvolit vyčkávací metodu. Žena při této léčbě čeká, zda se zárodek sám vstřebá. Pravděpodobnost úspěšnosti je relativně vysoká, ale léčba vyžaduje dlouhodobější hospitalizaci a sledování lékařským personálem. Tento postup je pro ženu nejšetrnější.
Mohu po mimoděložním těhotenství znovu otěhotnět?
Pokud ženě po zákroku zůstal alespoň jeden funkční vejcovod, je možné, aby žena otěhotněla přirozenou cestou. Pokusit se o další dítě je však vhodné až po dokončení rekonvalsecence – tedy půl roku od prodělaného zákroku. Pravděpodobnost, že se bude mimoděložní těhotenství opakovat, však přesahuje hladinu 10 – 15 %. Pokud již budoucí maminka mimoděložní těhotenství prodělala, je pro ni návštěva gynekologa akutní ihned po otěhotnění. Čím dříve dojde k odhalení mimoděložního těhotenství, tím vyšší je pravděpodobnost, že se léčba zahájí včas a že žena bude mít možnost pokusit se znovu otěhotnět přirozenou cestou.
Pozor!
Fakt, že je žena nitroděložně těhotná, ještě neznamená, že nemůže být zároveň těhotná mimoděložně. Je tedy důležité, aby gynekolog správně vyšetřil vejcovody a ujistil ženu, že nedošlo k několikanásobnému otěhotnění. Tento případ je však velmi ojedinělý a častěji nastává u umělého oplodnění.
