Existuje jen málo svatebních zvyků, které jsou známější než „něco půjčeného, něco starého a něco modrého“. Dokonce i nevěsty, které svatební tradice bojkotují, mají alespoň modrý podvazek. Zamysleli jste se někdy nad tím, kde se ale tento celosvětový svatební zvyk vlastně vzal?
Musíme zabrousit do staré Anglie
Za všechno může jeden anglický rým ve znění: „Something old, something new, something borrowed, something blue and a silver sicpence in her shoe“ – což v doslovném překladu znamená „něco starého, něco nového, něco půjčeného, něco modrého a stříbrná šestipence v její botě“. Těchto šest věcí totiž přineslo novopečenému manželskému páru štěstí, a navíc chránilo budoucnost jejich dětí.
Pojďme se ale na tyto aspekty posívat konkrétněji:
Něco starého
Ve viktoriánské době tento starý předmět, darovaný nevěstě, měl odvrátit „ďábelské oko“ jejích bývalých nápadníků. Zároveň plnila tato stará věc funkci talismanu, jež ochraňoval ještě nenarozené děti manželského páru. Něco starého také představuje určitou kontinuitu – je to určitý obrázek fungující rodiny skrze generace a lásku, která je nehynoucí a trvá navždy.
Něco nového
Tak již název „něco nového“ mluví tak nějak sám za sebe – je to symbol nově začínajícího manželského života, novou kapitolu a přináší optimismus do budoucnosti této dvojice.
Něco půjčeného
V dávných dobách si půjčovaly nevěsty jakýkoli předmět od šťastně sezdaného páru, jež nevěste zajistil podobné štěstí v jejím manželství. Tuto „pověru“ dovedly do takové „dokonalosti“, že pokud chtěla mít nevěsta toto štěstí opravdu velké, zapůjčila si dokonce i spodní prádlo od kamarádky či některého z členů rodiny. Dnes už tedy spodní prádlo zastoupil podvazek. Bohudík.
Něco modrého
Něco modrého je další z aspektů, který dokáže zahnat „ďábelské oko“ a všudypřítomné zlomyslné pohledy, jelikož jej modrá dle pověry barva vyděsí. Zároveň je „něco modrého“ také symbolem lásky a věrnosti.
A co ta šestipence?
V dnešní době už to samozřejmě není tak běžný zvyk, jako v minulosti, nicméně spousta nevěst se této tradice ještě drží a minci si dává ve svatební den do svého střevíce. Jedná se o britskou minci z let 1551 – 1980 – šestipence, která představuje novopečenému manželskému páru prosperitu do dalších let.
Dle pověry tuhle minci ukládal nevěstě do střevíce její otec těsně před tím, než se vydala to „uličky“ v kostele. V dnešní době nevěsty nahrazují šestipenci klasickou penny z roku, ve kterém se narodily či z roku, kdy potkaly svou lásku.
A co vy? Dodržujete tyto klasické svatební starodávné tradice nebo dáváte spíše přednost modernějšímu pojetí? Jaký je váš nejoblíbenější svatební zvyk?
