Jak je známo, řecká mytologie a filozofie přináší spoustu zajímavých myšlenek, teorií a mýtů, které kolují dodnes a existuje spousta lidí, která si je přijala za vlastní. Naopak existuje i spousta takových, kteří řecké učení odsuzují – inu, záleží opravdu na každém, jak se k této kultuře postaví.
Řecké učení o lásce
Řekové byli, jsou a budou v ohledu lásky velice tolerantní a volnomyšlenkářští – lásku uznávají mezi lidmi jakékoli barvy, velikosti, národnosti či pohlaví. Ale jak vypadá milování podle řecké mytologie? Dle této myšlenky existuje 8 druhů lásky:
Eros neboli erotická láska
Jedná se samozřejmě o ten nejvášnivější druh a způsob, jak toho druhého milovat. Eros vytváří intenzivní sexuální touhy. Nicméně – všeho s mírou – i erotická láska může být nebezpečná, je-li vytvářena často a bez přestávky. Eros je jinak definován jako láska bez hranic a omezení, jež je obohacena o neustálou vášeň a stoupající intenzitu.
Philia neboli láskyplná láska
Tahle láska se dá přirovnat ke kamarádské lásce – tudíž je zcela na platonické úrovni. Jde prakticky o hlubokou náklonnost a úctu k tomu druhému. V tomto případě samozřejmě není na místě žádné nebezpečí – můžete cítit tak akorát euforickou atmosféru, pokud jste s tím člověkem, kterého ctíte a platonicky milujete.
Storge nebo láska mezi příbuznými
Samozřejmě všichni máme rádi své příbuzné a členy své rodiny – tomu se říká láska storge – anebo také rodinné pouto. Lásky mezi dětmi a rodiči, prarodiči, sourozenci a tak dále a dále. Tento druh lásky je samozřejmě bez jakéhokoli fyzického, intimního či sexuálního toužení. Je to ještě silnější forma lásky a pouto.
Ludus neboli hravá láska
Dalo by se také říci, že Ludus je láska na první pohled. Někoho uvidíte, uslyšíte promluvit a najednou se vám srdce rozbuší jako splašené, vy máte motýlky v břiše a cítíte se jako opilí? Tak právě tato „opilost láskou“ je Ludus. Říká se, že lásku na první pohled zažijete pouze jednou v životě a přijde v ten pravý čas.
Mania aneb posedlá láska
Mania je stav, kdy je člověk doslova posedlý jedincem, kterého tak milují, že si nedokážou připustit, že by netvořili pár. Je to až patetická posedlost, která často končí špatně. Tito lidé ve své podstatě hledají nějaké pořádné dobrodružství do svého života. Tahle forma lásky je nezdravá a škodlivá.
Pragma neboli trvalá láska
Této formy lásky dosahují páry, které jsou spolu již spoustu let. Tento dlouhodobý vztah je nejpříjemnější a nejzdravější druh lásky. Člověk se se svou polovičkou cítí „jistý v kramflecích“ a je naprosto spokojený s tím, co má a co mu jejich společná láska přináší. Toto dlouhodobě láskyplné soužití stojí ale na spoustě kompromisů, jež jsou nejdůležitějším aspektem spokojeného vztahu.
Philautia aneb sebeláska
Již staří Řekové hlásali, že pokud chcete milovat někoho druhého, je důležité, abyste se nejdříve naučili milovat sami sebe. Sebeúcta a sebevědomí jsou v tomto důsledku nejdůležitějšími aspekty. Osoba, která nemiluje sama sebe, nemůže milovat ani nikoho jiného. Pokud se tedy máte rádi, jste doslova zasaženi Philautií.
Agape neboli nezištná láska
Nezištnost je jednou z nejvyšších lidských kvalit, kterých můžeme dosáhnout – a to hlavně v dnešní moderní době, kdy se každý žene za penězi. Agape tedy není zrovna „šálek kávy“ pro každého. Každý z nás sní o bezchybné polovičce, nicméně jen malé procento z nás dokáže milovat druhého bez toho, aby vnímali jeho chyby a snažili se je podmanit svým touhám. Osoba, jež miluje nezištně, si je sice vědoma chyb toho druhého, ale akceptuje je jako jeho součást – a to je Agape.
