Žádná emoce není tolik skloňována jako právě láska. Máte pocit, že existuje jen jeden druh? Omyl, je jich celkem čtrnáct! Lásku si lidé vyznávají pravidelně, někdo bere zavděk svátky jako Valentýn, první máj a podobně. Existuje jen jeden druh lásky? Omyl, je jich hned několik. Žádné slovo totiž nezahrnuje širší spektrum pocitů, emocí a zkušeností než láska. Co si pod tím pojmem představíte vy?
Co je to láska?
Definici asi jen tak někdo nedá dohromady. Vždyť láska může být pro každého něco jiného, jinak na celé tyto emoce nahlíží, jinak je vidí. Nová studie publikovaná v the Journal for the Theory of Social Analysis hledáním v různých jazycích slova s podobným významem jako je láska, aletaková která neexistují v angličtině.
Slovo láska používáme velmi liberálně, vyzařuje nadšení, péči, respekt, který má člověk pro svého partnera. Láska se však může rozšířit také na příbuzenské svazky, na rodinu, vztahy, blízké přátelé a podobně. Psycholog John Lee identifikoval šest různých „druhů“ lásky. Studoval zejména řecké a latinské lexikony.
Tři primární formy lásky
John Lee identifikoval tři primární formy lásky. Tou první je eros, což podle něj označuje vášeň a touhu. Druhá je ludus, což označuje koketní a hravou náklonnost a poslední třetí je storgē což popisuje rodinné nebo společenské vztahy. Také tyto tři primární touhy spároval a vznikly tři sekundární formy lásky.
Ludus a storgē dávají dohromady formu pragma. To jsou racionální, dlouhodobé a vzájemné vztahy. Eros v kombinaci s ludusem zase vytváří mania, což signalizuje posedlost nebo také závislost na druhém. Kombinace eros a storgē tvoří agápē což je něco jako nebeský soucit. Tato analýza je dobrým základem, avšak je neúplná. Tato analýza byla rozšířena zejména o slova, která nelze přeložit. Jde-li o lásku, pak tato nepřeložitelná slova pomáhají pochopit bohatou rozmanitost emocí a vazeb.
Čtrnáct příchutí lásky
Objevily se stovky slov z asi padesáti jazyků, které přinesly čtrnáct druhů lásky. Jaké jsou tedy druhy lásky? Možná vás překvapí, že první tři se vůbec netýkají lidí. Odkazují na laskavost a vášeň v některých činnostech (meraki), místa (chōros) a objekty (eros). Ano, také eros, který se v Řecku využíval spíše v kontextu estetiky než vášně.
Jde-li o lásku mezi lidmi, první tři formy jsou neromantické. Vyjadřují náklonnost a věrnost k rodině (storgē), náklonnost ke kamarádům (philia) a k sobě samému (filautia). Dále také termín spirit of anánkē značí v překladu „předtuchu lásky“. Tedy jde o nějaký pocit, který máte během prvního setkání s někým, do koho se zamilujete. Podobně je možno použít čínský výraz guán fèn, což je možno interpretovat jako sílu neodolatelného osudu.
Je zkrátka zřejmé, že existuje mnoho způsobů, jak může člověk milovat. Životního partnera, sebe, svého nejlepšího přítele, rodinu a podobně. Každý druh lásky je jiný, liší se množstvím citu a emocí. Kromě toho existují spekulace, že jsou na světě další druhy lásky. Milovat lze zkrátka mnoha způsoby!