Hlístice tvoří jednu z nejrozšířenějších a také nepočetnějších živočichů. Na světě je známo takřka dvacet tisíc druhů hlístic, které parazitují na obratlovcích. Další parazitují na bezobratlých, rostlinách nebo jen tak žijí volně. Jejich smyslem je živení se na těle hostitele. Vypadají jako menší válečky, které mají oba konce ztenčené. Jsou to velmi pružnými parazity. Jak se rozmnožují? Jaké druhy jsou nejvíc známé? A co mohou nejen v těle napáchat?
Jak se hlístice rozmnožuje?
Hlístice se rozmnožuje rychle, což je ostatně typické pro většinu parazitů. Klade vajíčka, která jsou lehká a mají silný obal. Ten poté umí odolávat a přežívat v ne úplně příznivých podmínkách – výkyvy teplot, sucho, vlhkost a podobně. Sameček je zde výrazně větší než samička. Jaké zástupce hlístice můžeme znát? Jak se projevují a škodí tělu?
Roup dětský
Když se řekne roup dětský, většina lidí a zejména rodičů ví přesně, o co jde. Malý, asi centimetr dlouhý červ bílé barvy žije v lidském těle. Přesněji žije ve střevech, kde se vyživuje bakteriemi a také epitelem. Nejčastěji se do těla dostávají ústy skrz vajíčka s vyvinutými larvami. V suchém prostředí rychle umírají, daří se jim ve vlhku. Nejčastěji se vyskytují u dětí ve věku 5 – 14 let. Mohou se však nakazit také dospělí. Souvisí s nedostatečnou hygienou, často se roupům říká nemoc špinavých rukou. Jde o jedno z nejrozšířenějších parazitárních onemocnění.
Projevují se svěděním v oblasti konečníku, protože právě zde kladou samičky vajíčka. Mohou také nepřímo ovlivňovat poruchy spánku, bolesti hlavy a podobně. Mohou mít vliv na bolesti břicha, problémy s močovým měchýřem a podobně. Odhalit roupy nebývá snadné, využívá se Grahamova metoda, kdy se na speciální lepicí pásku tvoří otisk v okolí řitního otvoru. V lékárně lze pořídit preparáty k léčbě roupů. Léčba se obvykle opakuje dvakrát. K tomu je potřeba také držet zvýšený hygienický režim v celé domácnosti.
Škrkavka
Je název červa, který bývá dlouhý patnáct až dvacet centimetrů. Objevuje se nejčastěji v tenkém střevě lidí, zejména pak dětí. Škrkavka umí způsobit nemoc askaridózu. Její příznaky jsou podobné jako u roupů, tedy bolest břicha, nespavost, svědění v oblasti konečníků a podobně. V těch těžších případech může způsobovat nedostatky živin, ochrnuté končetiny nebo ucpaná střeva a podobně. Dostane-li se do plic, pak se může projevit zvracením, bolesti za hrudní kostí, kašlem, horečkou. Ve zvratcích nebo stolici je možno škrkavku spatřit. Jak se mohou děti nakazit? Nejčastěji od živočicha, který tuto nemoc má. Výkaly putuje na zeleninu a tu děti následně konzumují, čímž se jim dostává do těla.
Hlístice jako pomocník
Jsou situace, kdy hlístice může pomoci. Lalokonosec má po nakladení bílou barvu, postupně ji však mění do hnědých odstínů. Samičky kladou vajíčka blízko rostliny, nejlépe do půdy. Právě vylíhlé larvy tak okusují rostlinu a zároveň ji ničí. Samička může snést až 1500 vajíček, rozmnožuje se tedy velmi rychle. Larvy lalokonosce nezahubí klasický postřik, mohou pomoci parazitické hlístice, ti jsou nepřítelem lalokonosců. Aktivně vyhledávají jejich larvy a likvidují je.
Podobně je to také u Smutnice. Larvy těchto mušek škodí pokojovým rostlinám. Stačí nechat rozpůlený pomeranč, citron, grep a podobně a do rána na něm najdete malé mušky s černou hlavičkou. Netrvá dlouho a vaše rostliny napadne smutnice. Do substrátu kladou vejce a z nich se líhnou larvy, které ničí mladé kořínky, ale také starší rostliny. Mohou se ničit různými způsoby, jedním jsou parazitické hlístice, které je likvidují.
