Sociopat ve vašem životě: Jak ho poznat?

Slovo sociopat dnes může mít spoustu významů, lidé si za tím představují kdejakou psychickou poruchu. Jde o druh asociální poruchy osobnosti, mohou to být lidé nebezpeční, mohou mít různé sklony, škodit dlouhodobě druhým lidem a podobně. Máte ve svém okolí někoho, kdo se chová přinejmenším zvláštně a divně? Někoho, kdo vykazuje nepatřičné chování. Takový člověk může být velmi nebezpečný nejen pro vás, ale i pro okolí.

Mylná definice sociopata

Lidé často zaměňují sociopata za psychopata. Sociopat je člověk, který se může nečekaně naštvat, vybuchnout, dělá věci spontánně a mnohdy si je dopředu nepromyslí. Namísto toho psychopat jde víc do hloubky, nad svými činy přemýšlí, plánuje je do nejmenších detailů. Možná ani netušíte, kolik psychopatů existuje, člověk by to do nich na první pohled neřekl. Jsou organizovaní, většinou mají dobré vzdělání, školy, zastávají vysoko postavené funkce, umí napodobovat lidské emoce.

Podle odborníků je psychopatie genetickou poruchou na rozdíl od sociopatie, kterou se lidé naučí nebo osvojí během let nebo během svého dětství. Může jít o člověka, který se snaží zalíbit všem, snaží se získávat informace, které by později, v případě potřeby, mohl zneužít proti vám. Může jít o skvělé lháře. Na rozdíl od psychopata však má určitou hranici, přes kterou nepřekročí. Psychopat nezná slitování, nejbližší, přítel, rodina, v případě potřeby se neštítí vůbec ničeho.

Vlastnosti známé pro sociopata

Neustálá negativita – vše okolo tohoto člověka je špatně. V jeho očích je všechno špatné, lidé jsou hloupí, špatně oblečení, neschopní a podobně. Prostě negativita od začátku do konce.

Neustálá agresivita – jsou plni agrese, protože jí nevybíjejí, jako jiní lidé. Cítí se permanentně v ohrožení, proto jsou ve střehu, připraveni zaútočit. Ve skutečnosti je to jen jejich problém, protože vědí, že lžou nebo dělají něco, co se běžně nedělá.

Neustálá lež – sociopat rovná se lhář, i tak by se to dalo charakterizovat. Lžou z různých více či méně závažných důvodů a také lžou naprosto všem. Mohou si přikrášlovat svůj život a životní úroveň. Právě lež je pro ně jediným možným způsobem komunikace, když budou lhát opravdu často, mají za to, že je to pravda.

Neustálá manipulace – jsou to velmi dobří manipulátoři. Proč? Chtějí totiž, aby šlo všechno přesně podle nich, aby právě oni z toho měli co možná největší podíl výhod. Chladný kalkul je pro ně běžné chování.

Neustálá kontrola – jsou prakticky posedlí kontrolou a tím mít věci ve své moci. Mají tak pocit, že je vše jen a jen v jejich rukou a cítí se spokojeně. Nicméně jim to vždy začne hlodat v hlavě, zdali se náhodou něco neděje a kontrola je opět na scéně.

Bez špetky empatie – vcítění je dnes běžnou výbavou lidí, ovšem sociopat ho bohužel nemá. Jde v podstatě o sobce, který žije a myslí jen na sebe, není schopen se vcítit do druhých a chápat, že jeho slova můžou druhým ubližovat nebo jej dokonce zraňovat.

Jak s takovým člověkem jednat?

Nejlepší je vyhnout se mu úplně, a pokud je to možné, vypudit jej ze svého života. Poznáváte-li ve výše uvedené charakteristice někoho ze svého okolí nebo dokonce partnera, pak je dobré si promluvit o všem s někým nezaujatým. Dopouští-li se sociopat domácího násilí vůči vám, pak je nutno na nic nečekat a jednat. Volat na Linku Bezpečí, odstěhovat se od něj, jít na policii. Jde-li o někoho z vaší rodiny, pak si udržujte odstup, omezte kontakt na minimum, zbytečně se nesvěřujte a raději si do života vpusťte lidi, kteří za to stojí.

3 Komentáře

  1. Podle odborníků je psychopatie genetickou poruchou….
    —————
    Mě tyhle přihlouplé definice docela uráží. Psychopatie je vlastně jen hanlivý název pro vrozenou nízkou nebo nulovou schopnost empatie a o tom, že jde o něco chybného, patologického rozhodli psychiatři, kteří kdysi nabyli přesvědčení, že vysoká empatie je normální a nízká či téměř nulová je porucha.

    Dobře vychovaný „psychopat“ je nejlepší člověk, se kterým se můžete setkat. Jeho rozhodování a jednání řídí pouze čistá logika. Nekňourá, neobtěžuje okolí svými problémy, nestěžuje si, je naprosto konstruktivní a do svých rozhodnutí nikdy nemíchá emoce. Bezdůvodně vám nenapadne a jeho mozek nikdy nepřepne do pozice ááááááááááááááááááá, když půjde do tuhého – nezpanikaří, nezamrzne strachy (neumí cítit strach), je naprosto spolehlivý, nestane se z něj gambler, nedá se k žádné sektě ani nezačne věřit v boha, nechová se iracionálně, nehrotí konflikty a naopak vždy hledá řešení, nelze ho zastrašováním ani silou donutit udělat co nechce a nelze ho zmanipulovat, nemá naprosto žádnou potřebu ubližovat druhým ne snad proto, že by se dokázal vcítit do pocitů oběti, ale čistě proto, že to není logické – tak proč by to sakra měl dělat, psychopat nekrade – jeho logicky fungující mozek, v kterém mu nedělají chaos nějaké přihlouplé pocity mu umožňuje se za jakýchkoli okolností velmi dobře uživit a chápe, že nepoctivost se mu může pouze nevyplatit, nepodlézá – je si vědom svých schopností a nemá zapotřebí se někam drát přes „mrtvoly“, nebude vám neustále připomínat staré křivdy – když se mu něco nelíbí, tak to řekne (pravda asi až moc přímočaře) a vyřešený problém navždy odsune, zapomene… konec, žádné „ty jsi mi před 15lety řekla to a to“…
    Samozřejmě má tato konstrukce mozku i své malé nevýhody – psychopat si s vámi nezapláče nad smrtí vaší oblíbené kočičky, to od něj nečekejte – smrt chápe jako nevyhnutelnost na které nic nezmění, tak proč by ho to mělo rozrušovat – žije fajn, nežije nic s tím neudělám. Stejně tak si s ním nezapláčete nad hladovějícími dětmi v Africe – jednak jeho mozek vyhodnotí, že s tím nemůže nic dělat a jednak mu logika říká, že pokud by si sám pořídil 8dětí, taky by hladověly – problém se ho tedy nedotkne, neboť jeho příčinou je nezřízené chování černošských rodičů těch hladových dětí a v jeho silách není je donutit s tou množírnou přestat:)
    Pokud chcete žít pohodový život vedle člověka s touto konstrukcí mozku, musíte chápat, že altruismus a samaritánství takový člověk nechápe a nelze ho to naučit. Když nějaký problém zaviní, přemýšlí jak to napravit, ale problémy světa či svého okolí, které ani nezavinil, ani nemůže ovlivnit se ho netýkají – považuje za logické, aby si je vyřešili ti co je způsobili nebo ti jichž se týká, což je vlastně výhoda – nikdy vám nebude zasahovat z vlastní iniciativy do života a nebude cpát nos do vašich osobních věcí, pokud se ho netýkají.
    Když si za ním přijdete postěžovat, nesmíte čekat soucit – toho není schopen, ale pokud má váš problém nějaké řešení a VY TO CHCETE VYŘEŠIT, jste na správném mstě – udělá vše proto, aby řešení našel a pomohl vám – nikoli ze soucitu či altruismu, ale prostě proto že to umí, neboť se mu do nalezení řešení nepletou emoce, je to pro něj vždy výzva a považuje tak nějak za správné se o řešení problému s vámi podělit. Pokud ale potřebujete jen politovat a pofoukat bebíčko pokaždé, kdy se znovu a znovu přihlouple spálíte o ty samá kamna, zavolejte raději na linku důvěry.
    Samozřejmě může být problém, když se třeba v manželství takový člověk sejde s vysoce emocionálně a empaticky založenou ženou, která má neustále hlavu v oblacích a její chování a rozhodování se řídí pocity. Psychopata to naprosto rozhodí, neboť má dojem, že mluví s mimozemšťanem, který se chová naprosto nepředvídatelně a opačná polovička zase nabyde dojmu, že žije vedle dobře naprogramovaného androida, který neudělá nikdy nic neplánovaného a nepromyšleného:) I to má samozřejmě řešení – když takovou ženu něco napadne, musí dát takovému protějšku čas si to promyslet a nechtít po něm ihned odpověď, což je ale pro impulzivní emotivní ženy velký problém:)

    Na začátku jsem říkal, že s dobře vychovaným psychopatem jste v naprostém bezpečí, ale má to jednu výjimku – napadnete-li jeho, jeho rodinu, či jeho přátele, musíte počítat s drtivou reakcí – není nic horšího, než sáhnout na rodinu takového člověka, protože na rozdíl od sociopata bude naprosto přesně vědět co dělá, neudělá to polovičatě a žádné pocity ho nezastaví.

    Myslím si, že se ale psychiatři mýlí, když považují vysokou empatii a emoce za normální mozkovou funkci a nízkou empatii za genetickou poruchu – podle mě je to přesně naopak a vysoká empatie je patologický jev. Celé to přesvědčení o pozitivech empatie a emocí vychází z chybného úsudku psychologů, že za násilí může nedostatek empatie. Podle mého názoru je pravý opak pravdou – za násilí vůči jiným lidem mohou z 99% emoce a empatie, byť je to často soucit se sebou samým.

    V nedávné době došlo ke skenování mozků většího množství hluboce věřících lidí, kdy chtěli vědci zjistit, se kterou částí mozku pracuje víra – tedy které části mozku se aktivují, myslí-li lidé na boha. Překvapivě zjistili, že víra v bohy využívá stejnou část mozku odpovědnou za empatii a tím se jim podařilo vysvětlit fakt, že ženy, které jsou od přírody empatičtější, než muži, jsou náchylnější uvěřit v bohy a častěji se také nechávají zlákat do různých sekt, a častěji též naletí manipulativním podvodníkům. Ten pokus ale ukazuje daleko děsivější pravdu – čím větší je schopnost člověka být empatický, tím větší je jeho náchylnost, aby skrze dveře otevřené empatií pronikli do mozku náboženské ideologie a posléze i fanatismus. Náboženští fanatici rozhodně nejsou psychopaté – jejich jednání neřídí logika, ale emoce – láska k bohu. Bohužel to vypadá, že tato část mozku je taková mezera v systému, skrze kterou se hackeři (náboženští vůdci, proroci, guru, imámové a všemožní ideologové) dostávají lidem do hlavy a vkládají tam viry v podobě náboženských blábolů, v důsledku čehož dojde postupně k naprostému potlačení přirozené empatie k jiným lidem a nahrazení bezvýhradnou empatií k nějaké ideologii či nějakému imaginárnímu bohu a tito lidé pak jsou schopni páchat neuvěřitelná zvěrstva, aby se imaginární entitě zavděčili…

    Něco takového se psychopatovi stát prostě nemůže – ideologie a náboženství zvlášť, postrádají jakoukoli uchopitelnou logiku a jsou tedy pro lidi s mozkem neprávem nazývaným patologický naprosto nestravitelné – dveře do mozku jsou zavřené a zabarikádované. Je naprosto nulová šance udělat z psychopata náboženského fanatika, nacistu či zapáleného Marxistu – ze sociopata velmi lehce. I vraždění židů nacisty vyžadovalo empatii – empatii k vlastní rase a nenávist k židům. Psychopat nedokáže cítit nenávist – je to iracionální emoce, které není schopen, nicméně je samozřejmě schopen na základě faktů a zkušeností vyhodnotit nějakou ideologii, víru či chování určité skupiny lidí jako nebezpečné a postavit se proti tomu, nicméně pravá iracionální nenávist to není. Již za dob nacismu bylo zřejmé, že židovství není rasa, ale náboženství – psychopat by se nikdy s iracionálními rozpory ideologie nacismu nikdy neztotožnil, nicméně pokud by se stal nacismus jako v Německu dominantní – snažil by se splynout s davem, aby neohrozil zbytečně sebe a svou rodinu, aktivně by se ale nejspíš nezapojil – předstírání mu totiž také nejde. Hitler mohl být každopádně všechno možné, ale rozhodně ne psychopat. U Mohammeda je to naopak naprosto jisté – to byl ukázkový příklad sociopata (sirotek vyrůstající bez mateřské lásky, nejchudší z nejchudších, vysmívaný, trávící celá dětství o samotě pasením koz…)
    Bohužel nutno dodat, že i z člověka s „psychopatickou“ stavbou mozku lze nejspíš vychovat zároveň sociopata a to je pak ďábelská kombinace. Většina psychopatů vám ale dělá ředitele a v USA zjistili, že ve vrcholných funkcích je mnohem víc psychopatů, než ve věznicích….
    Psychopatů se bát opravdu nemusíte, jen musíte vědět co od nich můžete čekat a co ne a poplakat si nad ztrátou křečka si zajděte za kámoškou. Sociopatům se snažte vyhnout, jak vám radí článek – udělají vám ze života peklo na zemi…..
    A rada od psychopata – zacházejte opatrně s empatií vašich dětí a nesnažte se jí příliš prohlubovat (ta malá vrozená úplně stačí) – nejen že to není žádná výhoda, ale přílišný důraz na výchovu k empatii je jako otevírat dveře bytu uprostřed Bronxu – nikdy nevíte co do nich vejde a jaké to bude mít u vašich dětí v pozdějším životě následky – raději je učte matematiku a logiku!!!! :):)

  2. Milý Milane, bravo. Naprosto neuveritelne a skvele shrnuti a mnohem vic, vlastne jste napsal jeden z nejlepsich clanku, ktere jsem na toto tema kdy cetla. A to, prosim, do komentare! Kdybych byla majitel webu, okamzite bych Vas zamestnala. Rada bych od Vas cetla vic :-).Velmi Vam dekuji, ze jste si dal tu praci a dovedl jste se o sve myslenky, timto neskutecne profesionalnim a fundovanym, zpusobem podelit.
    Dekuji Petra

Diskuze k článku

Zadejte svůj komentář
Zadejte své jméno