Děti narozené z transplantované dělohy: Švédsko i USA to umí

Donedávna to znělo jako hudba vzdálené budoucnosti, možná sci-fi. Žena, která z nějakých příčin nemá dělohu, ale přesto má šanci porodit dítě? Dnes už je to realita, která v příštích letech může velmi významně ovlivnit životy mnoha lidí. Zejména pak žen, které si samy nemohou porodit své potomky. Bez dělohy logicky nemohou porodit dítě a často jsou tak odkázány na adopci či náhradní matku (v zahraničí).

Poprvé ve Švédsku, nyní v USA

Už v roce 2014 se objevila první vlaštovky naděje. Švédští lékaři přivedli na svět zdravé a takřka dvoukilové dítě, které bylo výsledkem úspěšné transplantace dělohy. A nyní přišly zprávy o tom, že se tento obdivuhodný proces povedl také jinde, v Americe. V Texasu na Baylorské univerzitě lékaři zaznamenali první úspěšný porod ženy, která měla transplantovanou dělohu.

Jde tak o první případ za hranicemi Švédska, které je považováno za průkopníky této metody. Úspěšnost celé této akce může být velmi dobrým znamením pro mnoho žen, které by jinak neměly šanci samy otěhotnět, nosit a porodit své vlastní dítě. Sama Liza Johannessová, specialistka na transplantaci dělohy řekla, že zažila již několik porodů. Tento však byl v mnoha ohledech jiný a výjimečný.

Porod byl součástí studií nových možností léčby neplodnosti u žen, které nemají funkční dělohu. Liza Johannessová opustila lékaře ve Švédsku, aby přijela do Ameriky a připojila se tak k lékařům v Texasu. Baylorská univerzita její účast velmi ocenila.

Klinické testy u Baylorské univerzity byly určené pro deset žen. Z osmi, které transplantaci podstoupili, došlo k jednomu porodu. Další žena čeká na porod, dvě se pokoušejí o otěhotnění a u čtyř dalších bohužel transplantace selhala. Většina žen byla ve věku 20 – 35 let a mají syndrom Mayer-Rokitansky-Küster-Hauser (MRKH). U tohoto syndromu není děloha vůbec přítomna či není dostatečně rozvinutá.

Dárkyně dělohy

Dosud byl zavedený postup darování dělohy pouze od členů rodiny. Nyní se lékaři snaží rozšířit tyto hranice a systém dárcovství vyzkoušet také od zemřelých dárců. Jde o úspěch, který posouvá transplantační chirurgii zase o krok dál. V minulosti byly provedeny různé transplantace jako oční víčka, čelisti, rtů, nosu. Mladému muži se zase povedlo transplantovat ruce či lékaři transplantovali penisy vojákům, kteří byli zraněni.

Transplantace není navždy

Transplantace dělohy se však v jednom dost zásadním bodu liší od klasických transplantací. Není totiž navždy, nejde o trvalou transplantaci. Po této operaci získá žena pouze dostatečné množství času na to, aby mohla otěhotnět a sama tak přivést na svět dítě, které si tak moc přeje. Lékaři se shodují, že s transplantovanou dělohou lze prožít jedno až dvě úspěšné těhotenství.

Ženě se aplikují oplodněná vajíčka metodou in vitro (IVF), protože děloha není napojena na vaječníky. Žena tak získá jedinečnou možnost porodit. Poté jí však musí být děloha chirurgicky odstraněna. Ve Švédsku čekali s otěhotněním zhruba rok po úspěšné transplantaci, v Dallasu to bylo kratší dobu, jelikož ženy byly mladé a zdravé.

Po zbytek života ženy nemusejí užívat silné léky, které působí na imunitní systém. Užívání těchto léků může mít velmi závažné vedlejší účinky. Toho jsou ženy ušetřeny. Výzkumy a studie dále probíhají, lékaři jsou však přesvědčeni o pozitivním výsledku této transplantace.

Diskuze k článku

Zadejte svůj komentář
Zadejte své jméno