Po tisíce let se lidé snažili najít nejlepší způsob, jak vymezit čas a dát mu nějaký řád. Kromě hodin existuje kalendář. Také vám čas tak rychle utíká? Pomalu se ani neotočíte a je jaro, po něm teplé léto, na které se těšíte i díky dovolené. Ihned poté klepe na dveře podzim a ještě se ani nenadějete, sedíte u vánočního stromečku a rozbalujete dárky. Využíváte kalendář a je to přeci jednoduché. Ne vždycky tomu tak bylo.
Gregoriánský kalendář
Jedná se o dnes o nejrozšířenější kalendář. Byl pojmenován po papeži Řehořovi XIII., který toto počítání zavedl. Gregoriánský kalendář je také nazýván juliánským kalendářem, pod tímto názvem jej může znát víc lidí. V tehdejší době mnozí věřili, že kalendář je dílem antikrista. Často se říkalo, že jde o ďáblův kalendář. Tento kalendář se však postupem času rozšířil do zbytku světa.
Různé další kalendáře
Neexistuje však jen gregoriánský kalendář. Podle různých výkyvů ve vesmíru (galaxie, Země pohybující se okolo Slunce a mnohé další) je takřka nemožné přijít s kalendářem, který lze používat jako jediný. Existuje například takový lunární kalendář, který se využívá v mnoha zemích (zejména v Asii). Vyžaduje se, aby každých několik let byl přidáván třináctý měsíc. Mayský kalendář měl pět interkalárních dní, o nichž se říkalo, že to jsou nešťastné dny.
Přestupný rok
Gregoriánský kalendář má klasicky 365 dní. Jednou za čas je takzvaně přestupný rok, tedy je dlouhý 366 dní. Jde o každý rok, který je dělitelný číslovkou 4, ale roky dělitelné číslovkou 100 pouze v tom případě, je-li také dělitelný 400. Každé čtyři roky tak únor naroste o jeden den. Namísto 28 dní má únor 29.
30. únor
Teď si říkáte, že jsme se úplně zbláznili, takové datum přece neexistuje. Třikrát v historii se ve vybraných zemích toto datum skutečně objevilo. Počínaje rokem 1700 švédské království plánovalo přechod z juliánského na gregoriánský. A tím pádem chtěli vynechat přestupné dny po dobu následujících čtyřiceti let. Tak byl švédský kalendář jeden den před juliánským kalendářem a deset dní za gregoriánským kalendářem. To se ukázalo jako opravdu nepraktické, nešlo plánovat schůzky s žádným jiným státem. V roce 1712 se problém vyřešil. Přidalo se datum 30. února a tím se švédský kalendář srovnal s juliánským.
Osm dní v týdnu?
Týden má klasicky sedm dní a odpovídá zhruba čtvrtině měsíčního cyklu. Bývá součástí mnoha kalendářů, avšak to není jediný způsob, jak se počítaly dny. Francouzský republikánský kalendář byl považován za světskou náhradu gregoriánského kalendáře. Měl vize deseti dní, které se nazývaly dekády. Římané měli nastavený týden jako osmidenní cyklus. Některé kalendáře naopak neměly vůbec víkend. Umíte si to představit?
